Bendopnoe je příznak srdečního selhání (SS) nedávno popsaný Thibodeauem a spol.1 , charakterizovaný obtížemi při dýchání v předklonu. Často se vyskytuje při provádění každodenních činností, jako je zavazování tkaniček nebo oblékání ponožek.
Dyspnoe v různých formách (námahová dyspnoe, ortopnoe a paroxyzmální noční dyspnoe) je hlavním a velmi častým příznakem HF. Námahová dušnost se vyskytuje i u jiných stavů, zejména u respiračních onemocnění, a je tedy středně citlivým, ale relativně nespecifickým markerem VF. Ortopnoe je přímo spojena se zvýšenými plnicími tlaky, a je tedy mnohem specifičtější.1,2 Thibodeau et al. ve svém původním popisu bendopnoe, publikovaném v roce 2014, analyzovali četnost tohoto příznaku u pacientů s VF se systolickou dysfunkcí levé komory (VF se sníženou ejekční frakcí ) odeslaných ke srdeční katetrizaci.1 Vyšetřování bendopnoe v této studii bylo založeno na objektivním hodnocení, při němž pacient zaujal příslušnou polohu za přítomnosti vyšetřujícího, a tento příznak byl zjištěn u 28 % jedinců.
Patofyziologicky se zdá, že tento stav souvisí s polohovým zvýšením plnicích tlaků levé a pravé komory u pacientů, jejichž výchozí tlaky jsou již zvýšené1 (i když není jasné, zda se jedná o intrathorakální nebo intraabdominální tlaky), a obvykle se objevuje do 30 s po předklonu. Ještě častější (48,8 %) je u pacientů s dekompenzovaným KV, a to buď se sníženou, nebo zachovanou ejekční frakcí.2 Někteří autoři se domnívají, že může být cenným markerem pro včasnou identifikaci dekompenzovaného KV.3 Zdá se, že souvisí i s krátkodobou mortalitou.2 Ve funkčních studiích využívajících kardiopulmonální zátěžové testy byla bendopnoe spojena se zvýšenou VE/VCO2.4
Martinez Cerón a kol. ve své studii publikované v tomto čísle časopisu analyzují souvislost mezi různými formami dušnosti a chronickými neinfekčními onemocněními, zejména kardiopulmonálními, v primární zdravotní péči.5 Studie zahrnovala 633 náhodně vybraných osob ve věku 45-99 let, které vyplnily dotazník a podstoupily klinické hodnocení, laboratorní vyšetření, elektrokardiografii a echokardiografii. Autoři dospěli k závěru, že bendopnoe je jedinou formou dušnosti, která nesouvisí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), ale že souvisí s KV, zejména KV se zachovanou ejekční frakcí (KVpEF). Zajímavé je, že zaznamenali také významné souvislosti s depresí a diabetem, což je zjištění, které si zaslouží podrobnější zkoumání.
Studie má však určitá omezení, která je třeba mít na paměti. Za prvé, dotazník je vysoce subjektivní a neumožňuje objektivní analýzu analyzovaných příznaků. Například obtíže při předklonu mohou být způsobeny spíše muskuloskeletálními nebo jinými problémy než dušností. Nedostatečné je také přiřazení diagnóz komorbidit: přítomnost CHOPN je určena pouze na základě klinické anamnézy a není potvrzena diagnostickými testy a VF byla rovněž definována velmi široce, bez rozlišení mezi levostrannou a pravostrannou VF, a VFpEF byla diagnostikována pouze na základě systolické funkce, bez odkazu na biomarkery, jako je natriuretický peptid typu B, které jsou pro tuto diagnózu zásadní. Přesnost chyběla i u dalších diagnóz, zejména u diabetu, u něhož je jediné měření glykémie nalačno bez dalších hodnocení, zejména stanovení HbA1c, nedostatečné. Pokud jde o statistickou analýzu, další důležité omezení se týká velikosti vzorku. Zatímco celková velikost populace je významná, analyzované podskupiny jsou malé: pouze 22 účastníků vykazovalo CHOPN, 35 HFpEF a 29 HFrEF. Statistická analýza, zejména vícerozměrná analýza, na takto malých vzorcích pravděpodobně nebude průkazná. To může být důvodem, proč studie na rozdíl od předchozích publikací nezjistila žádnou souvislost mezi bendopnoí a HFrEF a souvislost s diabetem mohla být způsobena náhodou. Ve skutečnosti je třeba všechny asociace – nebo jejich absenci – uváděné ve studii brát se značnou rezervou.
Přínosem práce je, že se snaží řešit otázku symptomatologie chronických onemocnění v podmínkách primární zdravotní péče. Jejím cílem je také korelovat výskyt dušnosti, která je častým příznakem u VF, s jejím výskytem u jiných onemocnění. Bendopnoe je bezpochyby cenným příznakem, jak ukazují výsledky Thibodeaua et al. Je však nutná podrobnější analýza její specifičnosti, o což se Martinez Cerón et al. pokoušejí, ale jen omezeně. Bude zapotřebí dalších studií s většími soubory (a tedy větší statistickou silou) pacientů s HFpEF, HFrEF a zejména CHOPN a dalšími respiračními onemocněními, jakož i s kontrolní skupinou, s použitím přesných definic, které umožní přesné posouzení různých zvažovaných diagnóz, a podrobné analýzy specificity a senzitivity tohoto nového a slibného příznaku.
Konflikt zájmů
Autor nemá žádné střety zájmů, které by mohl deklarovat.
.