Americko-anglický termín Indian burn, synonymum pro Chinese burn, označuje úkon, při němž se obě ruce položí na zápěstí nebo předloktí člověka a následně se jimi kroutí, což vyvolává pocit pálení. Tento termín se občas vyskytuje v rozšířeném užití.
Aluze je na ďábelské metody mučení připisované „(rudým) indiánům“, tj. původním obyvatelům Ameriky.
První dva výskyty Indian burn, které jsem našel, pocházejí z popisů zápasů:
1-: Zápas mezi Torem Johansonem a Tommym Raem – popis zveřejněný v Binghamton Press (Binghamton, New York) ve středu 5. května 1937:
Tor si opravdu uměl poradit. Na nohou samozřejmě nebyl žádný Paddock, ale na velkého muže se pohyboval s překvapivou hbitostí a ladností. A přestože trpěl těžkými tresty od Raeova sevření zápěstí a indiánského pálení – čtyři minuty v kuse -, po 21 minutách a 20 sekundách odhodil Newyorčana ohnutím nohy a držením těla.
2-: Zápas mezi Juanitou Coffmanovou a Judy Kawalovou – popis zveřejněný v Estherville Daily News (Estherville, Iowa) v pátek 4. dubna 1952:
Plnokrevná oklahomská indiánka Juanita se pustila do boje poté, co Kawalová z Kanady předvedla indiánský trik s provazem, když Juanitu zavěsila do provazů v ringu a nepustila. Judy se podařilo zavěsit Juanitu do provazu hlavou dolů na dvě minuty, ale doplatila na svou taktiku, protože Juanita si vytvořila popáleniny od provazu a indiánů a odkopla blonďatou Kanaďanku z ringu do klína několika pánů, kteří nebyli příliš spokojeni s tím, že fungují jako breakfall pro Judy.
Tento termín se pak vyskytuje v následujícím úryvku z knihy The Lion and the Honeycomb (Boston: Houghton Mifflin Company, 1954), kterou napsal Siegel Fleisher:
V okamžiku překonal vzdálenost mezi nimi s rukama na Ottově zápěstí.
„Tak jo, pusť to, nebo ti zlomím ruku.“
Otttův klobouk spadl na zem a on ho bezdůvodně kopl do stínu. Zkroutil Ottovi zápěstí v indiánském popálení.
Varianta indiánského popálení zápěstí se vyskytuje ve filmu „Kam jsi šel?“. „Ven.“ „Co jsi udělal?“ „Nic.“ (New York: W. W. Norton & Company, 1957), evokující dětství amerického autora Roberta Paula Smithe (1915-1977):
Bylo tam indiánské popálení zápěstí. To spočívalo v tom, že člověk uchopil zápěstí jiného dítěte do obou rukou položených těsně vedle sebe. Jednou rukou se otáčelo ve směru hodinových ručiček, druhou proti. Bolelo to jako čert.
Tady bylo indiánské popálení hlavy. To se dělalo tak, že se dlaň přiložila k čerstvě ostříhanému zátylku jiného dítěte a zatlačilo se proti srsti.Bylo tu staromódní kroucení paží, žabí pochod, byl tu The Drill, Hammerlock, Toe Lock, byla tu půvabná věc zvaná Punching the Muscle. Tohle bylo jednoduché. Šlo o sérii co nejsilnějších úderů do svalů horní části paže, dokud nenastalo jakési ochrnutí.
Termín se vyskytuje v následující pasáži z knihy The Lore and Language of Schoolchildren (Oxford University Press, 1959), jejímž autorem je anglický folklorista Iona Opie (1923-2017) a Peter Opie (1918-1982):
Méně nebezpečné , ale stejně bolestivé je „čínské pálení“, známé také jako „čínské mučení“ a „čínské kroucení“ (ve Spojených státech „indiánské pálení“ nebo „indiánské mučení“), při němž pachatel sevře zápěstí oběti oběma rukama a „kroutí oběma směry současně, jako když ždímá utěrku na nádobí“.
Přeneseně se indiánské pálení používá v recenzi Amazonek: An intimate memoir by the first woman ever to play in the National Hockey League (New York: Holt, Rinehart and Winston, 1980), románu „Cleo Birdwellové“, pseudonymu americké hokejistky. spisovatele Donalda Richarda DeLilla (nar. 1936) – recenze Rogera Directora, uveřejněná v Arkansas Gazette (Little Rock, Arkansas) v neděli 14. prosince 1980:
Humor je indiánská vypalovačka mysli, postřehy přímé, bystré, co naplat, Cleo se otírají o falešný hurvínek monolitu zábavního průmyslu s velkými penězi a glosy namachrovaných podivínů, kteří si na ni v knize neustále dovolují
.